Zpětné vazby účastníků

Pro přiblížení práce v kurzech přikládáme několik citací ze zpětných vazeb, které jsme od účastníků průběžně sbírali.

Závěrečná individuální konzultace byla rozhodně důležitou součástí kurzu, bez ní by měl kurz jiné vyznění, orientované víc obecně na skupinu a ne přímo na jednotlivce. Uvědomila jsem si, že takovýhle typ „zrcadla“ (kamera a interpretace lektorky) je oproti „zrcadlu“ od rodinných příslušníků objektivnější, a tedy přínosnější v tom, že se mě nesnaží přizpůsobit nějaké své představě, což se u rodinných příslušníků občas stává.
Uvědomila jsem si, že o spoustě gest a výrazů, které dělám, vůbec nevím, nebo vím jen občas. Velkým objevem pro mě byla ta „nedokončená gesta“, změny či naopak setrvání výrazu tváře.
Čím jsem starší, tím víc potřebuju nějaké objektivní oko.
No a dál nám z rozhovoru s lektorkou vyplynula otázka, do jaké míry se přizpůsobovat trendům dnešní společnosti, pokud jde o osobní vzhled (pominu-li líčení, pořád ještě zůstává depilace chloupků, úprava nehtů, vlasů apod.) Zkrátka, jak zůstat přirozeně „svá“ a přitom se, pokud jde o vzhled a neverbální projev, nestat společenským „mimoněm“.
J.H. (nevidomá účastnice)

Zaujala mě hlavně uvolněná, přátelská a vtipná atmosféra. Obohatilo mě už jen to, že jsem byla ve skutečném kontaktu s nevidomými lidmi.
A.H. (vidící asistentka)

Abych pravdu řekla, z kurzu jsem byla zprvu trošku rozpačitá, vlastně jsem ani nevěděla, jestli to pro mne bylo v něčem přínosné.
Individuální schůzka vše ale velmi pozitivně změnila. Na individuální schůzku s lektorkou jsem šla spíše s pocitem, že se znovu něco dozvím a půjdu zase domů a kurz prostě pustím z hlavy. Ovšem vše bylo jinak. Individuální sezení mi přišlo skvělé. Věci, na které jsem byla upozorněna, postřehy, které mi byly řečeny, jsou pro mne důležité, a to především v tom, abych se zkrátka nějak neodlišovala od ostatních lidí.
Až doposud si kolikrát během dne vzpomenu, že to, co dělám, vlastně je trošku do očí bijící, a tak se mohu na nějaké své „jakési odlišnosti“ více zaměřit a pracovat na nich.
Takže za mě vám patří velký dík.
C. N. (nevidomá účastnice)

Kurz se mi velmi líbil, byl pro mě úplně něčím novým a musím říct, že pro mě byla přínosná asi každá minuta, reakce, počínání nevidomých…
A.P. (vidící asistentka)

Musím se přiznat, že závěrečná konzultace mi přinesla nesmírné a velmi cenné množství poznatků, uvědomění si slabin, ale i určitých předností. Zároveň mi došlo, že nebýt kurzu, který na nás, díky reakcím, leccos prozradil, nebylo by pak závěrečné hodnocení tak podnětné. Pokud jsem měl tedy dříve pocit, že mi kurz nic moc nepřinesl, musím své unáhlené tvrzení přehodnotit.
Po závěrečném hodnocení se mi vše složilo do smysluplné mozaiky.
J.K. (nevidomý účastník)

Setkání mě bavilo a jsem rád, že jsem na něm mohl být.
Bylo pro mě zvláštní a zajímavé být součástí specifické „svépomocné“ skupiny, místy jsem si připadal až nepatřičně, že naslouchám osobním cizím „problémům“, ale současně mi to pomohlo líp chápat, jak nevidomí lidé svět vnímají, a spíš jsem si vážil toho, že tam můžu být, než že bych se styděl.
Kurz je ve výsledku přínosný i pro mě a reflexi si z něj mohli odnést i asistenti – uvědomil jsem si během diskuze totiž několik neverbálních projevů, které mi jsou blízké a které o mně možná taky vypovídají něco, co nechci nebo co nemusí být pro okolí příjemné.
T.P. (vidící asistent)