Kamila Koncová

(nar. 1988)
Nevidím od narození, a to v důsledku zastavení vývoje očí ve třetím měsíci prenatálního období. Přes týden bydlím na internátě s jednou spolubydlící, která vidí normálně. Víkendy trávím s rodiči a bratrem doma, tedy v malé vesnici u České Lípy. Jsem v posledním ročníku gymnázia Na Zatlance v Praze. Při studiu mám dvě brigády – jednak digitalizuju knížky pro jednu knihovnu pro nevidomé, v jiné firmě pak na počítači přepisuju průzkumy veřejného mínění z audiozáznamů do textové podoby k dalšímu zpracování. Po maturitě bych ráda studovala jazyky. Mimo cizí jazyky a kulturu bych se ale v budoucnu chtěla věnovat některým sociálním oborům, např. gender studies nebo mezinárodním vztahům, a tak věřím, že mi na to zbyde čas.
Nezřízeně čtu, převážně literaturu faktu, historické a společenské romány, ale i knihy zabývající se problematikami současného světa – například života amerických indiánů v rezervacích anebo postavení muslimských žen na Středním východě. Také se hodně věnuju svým přátelům – posezení v čajovně, chození na rockové a jazzové koncerty. Svého času jsem trávila mnoho hodin hraním na klavír a djembe, tedy západoafrický buben. Momentálně mi na to nezbývá čas, ale po maturitě bych se k tomu chtěla vrátit.
Hodně ráda a často jezdím na kole – buď na spinneru nebo volně v přírodě. V případě cyklovýletů to vypadá tak, že se s pár lidmi dohodneme na nějaké delší, třeba týdenní trase. Jezdím na tandemu, tedy na dvojkole. Nebo s kamarády podnikám různé turistické výlety do hor či jen tak po okolí Prahy. Velmi ráda se účastním různých mezinárodních táborů pro lidi více národností – čím víc neznámých lidí, tím líp – mám vždy radost, když se s někým úspěšně seznámím (ne že bych měla přílišnou zálibu v seznamování, ale právě díky těmto akcím se snažím být komunikativnější než doposud).