Luboš Zajíc

Lze s jistotou říci, že většina závažnějších právních jednání, ať jde o jakoukoliv smlouvu, poskytnutí svobodného a informovaného souhlasu¹, jeho odmítnutí a mnoho dalších, stále ještě probíhá v písemné formě. K završení a platnosti takového jednání je obvykle třeba vlastnoručního podpisu jednajícího. Je pochopitelné, že podepisuje-li něco nevidomý člověk, vyvolává to určité otázky:

1. Je podpis nevidomého platný?
2. Pokud ano, je při podepisování nevidomým nutné dodržet nějaké zvláštní podmínky?
3. Je možné právní jednání nevidomého v písemné formě nějak zpochybnit?
4. Pokud ano, kdo to může učinit?

V tomto textu se pokusíme na výše položené otázky odpovědět, a to za použití argumentace ustanoveními platných právních předpisů.
Právní jednání v písemné formě je fundamentálně upraveno občanským zákoníkem². Zásadní je v tomto směru ustanovení § 563 odst. 1, které zní takto:

„Pokud v písemné formě právně jedná ten, kdo nemůže číst a psát, ale je schopen seznámit se s obsahem právního jednání pomocí přístrojů či speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, opatří listinu podpisem; není-li s to se podepsat, učiní namísto podpisu před alespoň dvěma svědky na listině rukou nebo jinak vlastní znamení, ke kterému jeden ze svědků připíše jméno jednajícího.“

Jak tedy citované ustanovení používat v praxi? Konstatujme, že nevidomé pro účely předmětu našeho zájmu zákon řadí mezi osoby, které nemohou číst a psát.
Zákon tedy říká, že takové osoby mohou v písemné formě právně jednat samostatně (tedy samy listinu podepsat, bez asistence dalších svědků), avšak za splnění následujících dvou podmínek:

1. Aby nevidomý mohl samostatně listinu podepsat, musí být schopen seznámit se s jejím obsahem. K tomuto seznámení dává zákon nevidomému k dispozici několik alternativ:
   1. Nevidomý se s listinou seznámí s pomocí speciálních pomůcek nebo přístrojů; v mnohých případech jde o podpis listiny, kterou může nevidomý dostat k dispozici předem. Sám si pak takovouto listinu např. naskenuje a prostřednictvím počítače s hlasovým výstupem nebo hmatovým displejem přečte. Existuje i pomůcka Optacon, která nevidomému umožňuje číst psaný text za pomoci jeho snímání malou kamerkou a převádění tvaru písmen na vibrující body, které je možné vnímat hmatem; takto může nevidomý přečíst listinu bezprostředně před jejím podpisem. Možné je dnes již v čím dál hojnější míře a zvyšující se kvalitě i vyfotografovat podepisovanou listinu mobilním telefonem a nechat vyfocený obrázek rozpoznat speciální aplikací, která pak nevidomému text opět přímo na místě a těsně před podpisem umožní přečíst hlasovým výstupem nebo s použitím braillského řádku.
   2. Druhou alternativou, kterou občanský zákoník nevidomému nabízí, je seznámení se s obsahem právního jednání pomocí jiné osoby, kterou si sám nevidomý zvolí. Tato osoba však sama listinu nepodepisuje ani nepřijímá za právní jednání nevidomého jakoukoliv odpovědnost. Výběr této osoby je ponechán v kompetenci nevidomého, který je pak za svůj podpis plně odpovědný. V situacích, kdy nevidomému listinu nelze dát k prostudování předem a je zapotřebí, aby ji podepsal na místě okamžitě (např. informovaný souhlas s neodkladným operativním výkonem), je vhodným řešením nevidomému nabídnout osobu z řad personálu zdravotnického zařízení, která mu obsah dokumentu přečte. Jak už bylo výše řečeno, tato osoba neodpovídá za pochopení textu nevidomým ani za důsledky jeho právního jednání vyjádřeného tím, že nevidomý předmětný dokument podepíše.
2. Druhou zákonnou podmínkou platného podpisu nevidomého je schopnost listinu vlastním podpisem opatřit, zde tím rozumějme schopnost učinění vlastnoručního podpisu. „Vlastnoručnost“ podpisu je zde podstatná, protože ta je nositelem individuality, osobitosti, nezaměnitelnosti. Nepostačí mechanické prostředky, jako např. razítko. Na druhé straně je přípustné použití určitých podpůrných prostředků, které nevidomým pomáhají ke správnému umístění nebo čitelnosti podpisu, typicky podpisové šablonky. Stejně tak je přípustné, aby nevidomému při podpisu pomohla jiná osoba např. umístěním šablonky na žádané místo podpisu. Naopak vedení ruky nevidomého jinou osobou by již podmínku opatření listiny vlastnoručním podpisem nesplňovalo. Čitelnost podpisu je rozhodně méně závažným kritériem oproti trvání na jeho vlastnoručním provedení. Připomeňme si, zda a jak jsou čitelné podpisy některých lidí bez jakéhokoliv zrakového handicapu.

Teprve tehdy, když se nevidomý není schopen vlastnoručně podepsat, je třeba k jeho právnímu jednání v písemné formě přítomnosti dvou dalších svědků, z nichž, jak zákon jasně stanoví, jeden svědek napíše na listinu kromě svého jména i jméno jednajícího, druhý svědek se podepíše a sám jednající učiní namísto podpisu jakékoliv znamení, je-li toho schopen.
Pokud by se jednalo o případ, kdy nějaká osoba není schopna seznámit se s obsahem projednávaného úkonu, pak by bylo třeba pro platnost takového jednání užít buď některých podpůrných opatření, která občanský zákoník nabízí (za takovou osobu by jednal opatrovník nebo by při jednání pomáhala jiná osoba určená např. k nápomoci při rozhodování), eventuálně by bylo třeba úkon provést formou veřejné listiny, tedy za přítomnosti notáře.³ Příčinou takovéto situace však nikdy nebude sama nevidomost pacienta, vždy by se jednalo o přítomnost dalších omezení (kombinace zrakového postižení s mentálním, pohybovým, apod.).
Pokud však nevidomý listinu za splnění výše popsaných podmínek podepíše, pak se jedná o podpis platný, stejně jako u podpisu kterékoliv jiné osoby. Ke zneplatnění takového jednání by bylo zapotřebí prokázat, že např. došlo k podstatnému omylu, viz § 583⁴, nebo byl nevidomý podveden např. tak, že by mu byl přečten jiný text nebo mu byla k prostudování předem dána jiná listina než ta, kterou následně podepsal. U těchto všech případů by však musely být uvedené důvody neplatnosti prokázány před soudem.

Závěrem tedy uveďme, že:

• podpis nevidomého je platný za splnění popsaných podmínek;
• před podpisem, je-li to možné, je vhodné dát nevidomému dostatečný čas na to, aby se s listinou způsobem, který si zvolí, seznámil;
• pokud o to nevidomý požádá, je vhodné poskytnout mu asistenci při provedení samotného podpisu.