(nar. 1979)
Špatně jsem viděl odmalinka. Mám poškozenou sítnici. Na konci základní školy už jsem nemohl číst s optikou a musel jsem začít chodit s bílou holí. Po střední škole jsem přišel o vnímání stínů a téměř o světlocit.
Aktuálně jsem bez přítelkyně. Nejsem žádný Evžen-lovec žen, navíc jsem plachost sama. :‑)) Do toho to nevidění…, takže je to občas těžké. Bydlím s maminou, z části z lenosti a z části kvůli financím, protože by mamina sama neutáhla nájem.
Mám vystudovanou obchodní akademii. Už šest let pracuji jako lektor „náročných elektronických kompenzačních pomůcek“. Jde hlavně o počítače, mobily, elektronické zápisníky apod. Pak učím na Základní škole Jaroslava Ježka výpočetní techniku. No a k tomu ještě pracuji jako tester webových stránek z hlediska jejich přístupnosti pro zrakově postižené v rámci projektu blindfriendly.cz.
Moc rád čtu, poslouchám muziku – jak doma, tak na koncertech. Velmi rád si zajdu do divadla a do kina. Baví mě obecně technika, nejen počítače. Miluju jízdu na motorce – pocházím z rodiny, kde v oblíbenosti motorky vždycky vedly nad auty. Bylo období, kdy jsme jako rodina byli bez auta, bez motorky nikdy!
Turistika… to je taky jedna z věcí, která mě moc baví. Nemyslím ale nějaký masový akce typu „Huráááááá na kopec!“ a „Kdo bude první u brány hradu, vyhrává zmrzlinu! Mámo, vyndej řízek.“ Rád chodím sám, s pár přáteli – tak čtyři lidi – úžasný. Mít jen tak danej plán, kterej se nemusí dodržovat. Tady se nám líbí…, tak sebou plácnem pod strom a přespíme tu.
Co se sportu týče… voda je můj živel: plavu, jezdím s přáteli na vodu – na kánoe – žádný nudný raftění. V zimě s chutí vyrazím na běžky. Nejsem žádný vytrvalec, musí to být o pohodě. Na kole jezdím odmala, takže když jsem přestal vidět, přesedlání na zadní sedlo tandemu bylo naprosto přirozený. No a v poslední době ujíždím na bruslení. Chtěl bych se to pořádně naučit. Zatím se dokážu neelegantně pohybovat a moc nepadat. :‑)
Rád něco dělám rukama – štípu dříví, pomáhám skládat u kamaráda uhlí, písek… Je to daný tím, že spoustu času trávím u počítače a potřebuju si od toho odpočinout.
Noční i denní procházky Prahou, to je moje. Rád jsem ale třeba i u kamaráda, u koní: takhle se honit s hříbětem po výběhu, prima záležitost.
Jsem pořád takový dítě, no… a málem bych zapomněl, strašně rád hraju hry – karty, věž, člobrdo…