Co umíte lépe než většina těch, co vidí?

(A. B.)
Nevím. Sám u sebe jsem spokojený s tím, jak umím psát tu muziku včetně textů. Strašně rád bych uměl něco, čím bych se svému šikovnému kamarádovi revanšoval. Umím naladit klavír, ale o to každý nestojí…

(V. F.)
Těch věcí není mnoho, ale jsem přesvědčen o tom, že lépe vnímám zvuky, intonaci hlasu a myslím si, že se dovedu lépe koncentrovat na řešení nějakého problému.

(K. G.)
Používat uši (sluch), snad i naslouchat druhým. Překonávat překážky pomocí nápadů, kterých mám dosti, neboli hledat řešení v těžších situacích. Bez ohledu na věk se umím učit nové věci. Schopnost, energie na sobě a se sebou pracovat, schopnost sebereflexe. Vytvářet si ve věcech kolem sebe pořádek, systém. Zapamatovat si větší množství různorodých informací. Zorientovat se ve městě. Sehnat si informace nebo kontakty, které právě potřebuji. V mnoha ohledech se ale cítím být spíš průměrná.

(D. H.)
Napadá mě pohyb ve tmě. Stalo se mi, že jsem v noci vedla skupinku lidí setmělou krajinou a bylo to dost příjemné.

(W. H.)
Nic.

(M. J.)
Poslouchat ty, co vidí…

(K. K.)
Řekla bych, že mám lepší rozlišovací schopnost hmatu a sluchu. Rozhodně však nejde o dar od Boha, jak se mnoho vidících domnívá, je to zkrátka jen věc cviku.

(J. K.)
Slepota mne naučila jít více do sebe, a za to jsem velmi vděčný. Vidící lidé se v poslední době začínají tak moc soustředit na zrak, že zapomínají, že hlavní je k myšlení mozek. (Ne vše, co vidím, je dobré.) Přál bych jim, aby někdy na chvíli zavřeli oči a více přemýšleli.

(P. M.)
Psát na pichťáku nebo chodit potmě.

(J. Ma.)
Nevím, jestli mohu říci zda lépe, jsem určitě zatěžkán i jistou sebekritikou. Protože jsem se díky, opravdu jen díky svému handicapu musel naučit zvládat nejrůznější životní situace, myslím, že jednou z velmi důležitých je výběr partnerky / manželky, což se mi povedlo více než na výbornou a troufám si tvrdit, že jsem mezi svými souputníky obstál více než se ctí. Pro nevidomého je jednou z velmi důležitých věcí komunikace. I zde snad mohu říci, že se často cítím jako ryba ve vodě, protože právě mezilidská komunikace mi přinesla spoustu poznání a obohacení.

(J. Mo.)
Jediné, co mě napadá – číst brailla. Kdyby v otázce bylo – co umíš hůř než většina těch, co nevidí, odpověděl bych stejně.

(I. M.)
U předmětů s hmotností tak do půl kila umím odhadnout váhu potěžkáním v ruce s přesností na deko. Díky tréninku si pamatuji spoustu telefonních čísel.

(J. M.)
No napríklad sa domnievam, že umím lepšie programovať, ešte stále. A samozrejme lepšie mi idú veci, ktoré úzko súvisia s nevidením, tie je ale zrejme zbytočné akokolvek zdorazňovať.

(L. V.)
Žít spokojeně, i když nevidím…

(L. Z.)
Asi nic. Možná jsem se naučil používat trochu víc zbývající smysly, ale myslím, že vidomý muzikant umí stejně dobře používat v muzice uši jako já, koukavý tlumočník se umí stejně dobře soustředit na jazykový projev, herec vnímá citlivě intonaci řeči, degustátor má jistě vyvinutější chuť než já, atd. Chci tím říct, že snad dělicí linie ve schopnostech mezi vidomými a nevidomými ani nevede, že ji tam není třeba hledat. Každý umí něco, hlavně to, co potřebuje, čím se zabývá.