Techniku, která mi umožňuje kreslit a malovat, jsem objevila před třiceti lety a postupem doby ji pro sebe precizovala.

Svou kresbu mám postavenou výhradně na hmatovém vnímání linií. V patnácti letech, po úplné ztrátě zraku, jsem si náhodou všimla nahmatatelného efektu, který na papíru vytváří obyčejná propiska. Začala jsem si s tímto objevem hrát, experimentovala jsem s různými typy papírů a pro zvýraznění hmatnosti linií jsem ho začala podkládat hladkou tkaninou.

Postupně jsem se dopracovala k ideální síle a struktuře papíru a takovému podložení vrstvou látky, aby propiska zanechávala stopu, kterou lze prsty sledovat co nejlépe. Pokud nechci zůstat jen u černobílé kresby, následně ji vybarvím mastnými křídami / olejovými pastely. Ukládám je do speciálních pouzder, každý pastel má svou přihrádku s pořadovým číslem. Barvy si pak vybírám v očíslovaném seznamu, který mám v brailu na papíru bokem. Každá barva je v něm detailně popsána.

Ačkoli mám hmat vybroušený životem poslepu, a především čtením Braillova písma, zůstává pro mě kreslení úsilím na hranici možného. Vnitřní obrazy a vize mě po ztrátě zraku nikdy neopustily, pro převod do kresby z nich však uplatním tak desetinu, aby celkovou kompozici a detaily bylo možné poslepu uhlídat a zvládnout. Doposud jsem ilustrovala devět knížek.

Pavla Kovaříková – rozená Valníčková (1972)